Pejsek pro Lenku

Nevšední dárek pro Leničku, aneb jak jsme nadělovali veselejší Vánoce Z médií často slýcháváme, že nadělit pod stromeček zvířátko není vhodné. Často se totiž stává, že pokud se jedná jen o dětský rozmar, zvířátka končí po Vánocích v útulku. A to rozhodně není fér. My jsme se však rozhodli pro takový živý dárek v naději, že se stane víc, než pouhým vánočním překvapením a že umístění zvířete do útulku, nikdy nedovolíme. Naše kamarádka Lenička, která je upoutána na invalidní vozík, v nedávné době osiřela a bydlí pouze se svým bratrem. Trápení, kterým si v poslední době prošla, bylo tak veliké, že se nám začala ztrácet před očima a proměnila se z usměvavé dívky v uzlíček nervů. Lámali jsme si hlavu, jak jen její smutek zmenšit a do toho všeho přišly opět po roce Vánoce. Vánoce, jenž jitří všem emoce! Lenička o Vánocích nechtěla ani slyšet. Jednoho dne prozradila své paní učitelce, že by si přála mít pejska, aby se necítila tak sama. A to byl ten impuls, který rozjel předvánoční mašinérii. Vedení spolku Tademu Duha se rozhodlo pejska Leničce pořídit. Pochopitelně nejdůležitější bylo získat souhlas Lenčina bratra, který se o ní stará a část péče o zvířátko by padla na jeho hlavu. Nápad byl bratrem odsouhlasen a začalo pátrání po vhodném pejskovi, který by vyhovoval všem požadavkům. Taková věc není jednoduchá pro amatéra. To chce radu odborníka. Oslovili jsme paní veterinářku, která se nám po vhodném psím kamarádovi poohlédla. Pejska vyzvedla u původních majitelů, řádně ho prohlédla a dopravila z Brna do Havířova. Původní majitelé fenky, když uslyšeli, pro koho má pejsek být, napsali kupní smlouvu na 0 korun a k tomu přidali 3 kg granulí. Paní veterinářka věnovala obojek, kšíry, hračku, spolek dokoupil pelíšek, přenosnou tašku a krmivo. Tak se dál rozšiřoval zástup vánočních andělů. Druhá paní učitelka, která je také chovatelkou jorkširského teriéra, přinesla ještě jeden pelíšek a zimní obleček, další lidé pak hračku a ostatní spolužáci se rozhodli do kasičky příležitostně přispívat na pejskovou péči. A ten, kdo nijak nepřispěl, držel alespoň jazyk za zuby, aby se překvapení nepokazilo. Poslední školní den v kalendářním roce na vánočním posezení tříd střední školy jsme Leničce předali vánoční krabici s novou kamarádkou Roxanou, která se zároveň stala novou členkou spolku a Leničce se představila průvodním dopisem a s růžovou mašlí na krku. Věříme, že se holky budou mít rády a budou o sebe s láskou pečovat.

Jaké bylo jejich seznámení, to je patrné z fotografií. Zapsala: Mgr. Helena Durajová